Obytné vestavby do dodávek. Proč jsou tak populární a pro koho se hodí
Řidičská výzva aneb proč my máme vestavbu
Vyrážíme do vnitrozemí ostrova Lefkada na západním pobřeží Řecka. Silnice spojující vesnici Syvros s nejvýše položenou obcí ostrova Eglouví je od moře, odkud vyjíždíme, pěkně vidět. Šplhá po úbočí kopců až tam, kde končí vegetace a začínají šedé skály. Cik-cak, cik-cak si to šněruje po prudkém horském úbočí. Zcela jistě to bude řidičská výzva.
Za dlážděným pláckem s velkými stromy, syvrovskou návsí, se najednou silnice vmáčkne mezi domečky a pak nás ukazatel vede ostře vlevo. Naše obytná vestavba na podvozku Fiat Ducato měří na délku 639 cm, další desítky čísel přidávají kola na nosiči na zadních dveřích. Rozhodně obytňák nechceme “pokřtít” o roh budovy, kolem které se musíme protáhnout, nebo s ním očesat pár tašek vyčnívajících nad ulici.
Vystupujeme, prohlížíme si odbočku a říkáme si: “To dáme!” Vracím se za volant, Aneta zůstává venku a naviguje. Pár centimetru dopředu, plný rejd, pár centimetrů dozadu, několikrát opakovat. Cvičení s plynem, řadicí pákou, ruční brzdou a volantem. Proklouzneme, ale přes zapnutou klimatizaci je mi tedy pořádně horko.
Výhled na malé ostrůvky u Nidri, v dálce už pevninské Řecko
Jediná auta, která potkáváme, jsou malé osobáky...
Ujedeme doslova pár desítek metrů a zase zastavujeme. Za palírnou silnice končí. Ač je v mapě značená, asfalt mizí a po úbočí šplhá polňačka s travnatým pruhem uprostřed. Ztrácí mezi stromy, jejichž větve jsou podezřele nízko. Jen v některých úsecích je vidět vylitý beton. Projedeme? Očešeme solární panel na střeše? Neobrosíme si nástupní schůdek o vyčnívající kus skály? Znovu vystupujeme a jdeme si nepřehledný úsek projít.
Couvání zpět na náves je to poslední, co bychom chtěli ve zdejších uličkách provozovat. Po 300 m jsme u hřbitova, kde opět začíná asfalt a cesta vypadá na místní poměry normálně. Jedem, našich 160 koní pod kapotou nás podrží a zanedlouho šplháme serpentinami mezi vinicemi. Oč se řidič víc musí soustředit a na neustále řadit v nájezdech do prudkých vraceček, o to má posádka lepší výhled. Na konci stoupání je to jako z letadla.
Cesta nás nakonec zavede mezi vrcholy Stavrota (1182 m. n. m.) a Katharia Rachi (1006 m. n. m.), kde zastavujeme u velkého vysílače. Jako na dlani máme náhorní plošinu ostrova, která je k našemu překvapení “civilizovaná”. Všude tam, kde je to alespoň trochu možné, jsou políčka oddělená kamennými zídkami. Jediná auta, která potkáváme, jsou malé osobáky. A žádný jiným plnohodnotným obytným autem bychom tudy bez ztráty kytičky neprojeli.
Náš domov na kolech Weinsberg CaraBus na Lofotech
Proč si pořídit obytnou dodávku – vestavbu
Obytná vestavba do dodávky má totiž ve srovnání s většími příbuznými, jako jsou alkovny či polointegrované vozy, řadu výhod.
1. Nejlevnější obytňáky
První z nich je cena. Před covidem začínaly cenovky u nejlevnějších obytných vestaveb pod milionem korun i s daní.
“Když se dnes podívám do ceníků, tak se tam vyskytují auta s cenou kolem 35 000 eur (cca 840 tisíc Kč při kurzu 1 euro ku 24 Kč). Ale to jsou obytňáky, která podle mě reálně neexistují a nikdo si je nekoupí. Podle ceníku nemají ani airbag spolujezdce. Skutečně použitelná nejlevnější auta startují kolem 40 000 eur. Ale to jsou zvláštní holátka s délkou kousek nad pět metrů.
Na větší a lépe vybavené vozy si dnes musíte připravit částku mezi 45 až 50 000 eur (1 080 000 - 1 200 000 Kč),” popisuje Jan Pacovský ze serveru Vanisti.cz, který se vestavbami dlouhodobě zabývá a o jejich cenách nedávno psal.
2. Z řidičského pohledu má dodávka nejblíže k šoférování osobního auta
Většinou k jejich řízení stačí řidičák skupiny B, protože nebývají těžší než 3,5 tuny.
Díky manévrovacím schopnostem se nemusíte bát ani do horských vesniček na jihu Evropy s malebně úzkými ulicemi.
Zaparkujete i ve městě a nezaberete dvě místa (s našim Weinsberg CaraBus většinou tak jedno a půl).
Přívětivější bývá i spotřeba.
Naše auto má 160koňový dvoulitr a dlouhodobou spotřebu 9,5 litrů nafty na 100 kilometrů. I když tady velmi záleží na stylu jízdy: když si to na německé dálnici pálíte 140 km/h, tak ani nižší součinitel odporu vzduchu u dodávky nezastaví vír, který se vytváří v palivové nádrži.
Extremadura – Národní park Monfragüe s křovinatými eukalypty, korkovými duby a travinami vlnícími se ve větru
3. Dodávka je také nejsnazší cestou k obytňáku s pohonem všech čtyř kol
Toto pojetí cestování začíná být čím dál tím víc populární ( příběh rodiny s Ivecem 4x4). Jenže tady je třeba zvažovat pro a proti. ”Rozdíl hmotnosti mezi předokolkou a čtyřkolkou je v případě Fordu Transit téměř 200 kg. To je problém právě kvůli doložnosti, pokud tedy chceš zůstat v kategorii do 3,5t,” popisuje Zdeněk Mauer, který si nechal postavit obytné auto právě s pohonem všech čtyř kol.
Ford Transit 4x4, který si nechal postavit Zdeněk Mauer z Off tour.
“Navíc kvůli zadnímu náhonu je podlaha o 10 cm vyšší, takže v provedení 4x4 se standardní střechou (H2) se vzpřímeně nepostavíš. Proto máme vysokou střechu (H3), která zase zvyšuje odpor vzduchu. No a valivý odpor všech hřídelí a soukolí, které vezeme navíc, to taky spotřebu nezlepšuje. Každý by si tak měl dobře rozmyslet, jestli vlastně 4x4 využije,” dodává Maurer. Jeho dodávka má průměrnou spotřebu 12 až 14 litrů na sto kilometrů a prohlédnout si ji můžete na videu.
Zdeněk Maurer při stavbě své dodávky Ford Transit 4x4
4. Vybavení (skoro) jako ve velkém autě
Konstruktérům se na paluby vestaveb podařilo vměstnat vše, na co jsou karavanisté zvyklí z větší aut. U tovární vozů je standardem chemické WC se sprchovým koutem, dvouplotýnkový vařič s umyvadlem, lednice a v salonu sezení pro 4 cestující, z nichž dva mívají k dispozici otočné kapitánské sedačky s područkami.
5. Bezpečnost
A z konstrukčního hlediska představuje vestavba nejbezpečnější volbu, neboť je to “celoželezné” auto.
Samé výhody, říkáte si? Obytná vestavba má i své stinné stránky.
Nevýhody obytné dodávky – vestavby
1. Ach to chybějící místo...
Posádka má k dispozici nejužší obytný prostor ze všech obytňáků. V praxi to znamená, že když někdo vaří, je ulička mezi přední částí kabiny a ložnicí složitě průchozí. Ačkoliv se designéři snaží narvat skříňky opravdu všude, úložného prostoru nebývá nadbytek.
Někteří výrobci, jako třeba VanTourer, si pomohli méně obvyklým konstrukčním řešením. VanTourer přestěhoval nádrž na čistou vodu pod auto (obvykle bývá ukrytá ve skříni pod lůžkem v interiéru). A plynové topení s ohřevem teplé vody nahradil naftovým. Výsledek? Podle německého výrobce jeho obytné vestavby mají celkově až o 40% více úložného prostoru (více info ).
VanTourer přestěhoval nádrž s čistou vodou pod auta a získal tím další prostor v interiéru
2. A pak je tu spaní
Když jsme vyráželi na naše osmiměsíční putování po Evropě, tak jsme při výběru auta měli jednu nepodkročitelnou podmínku: a to podélné lůžko. Nejsme žádní dlouháni, já mám 174 centimetrů, a přesto jsme měli vyzkoušené, že napříč orientovaná postel nám nevyhovuje. A to jsme testovali auta na podvozku Fiat Ducato, tedy to nejširší, co na trhu je. Podélné spaní výrobci většinou umísťují jen do nejdelších verzí dodávek.
3. Tepelné ztráty
Poslední nevýhodou jsou izolační vlastnosti. Třeba u naší dodávky je v zadní části vždy výrazně chladněji, což způsobují zadní dvoukřídlé dveře. Obecně mají vestavby větší tepelné ztráty, než jiné typy obytných aut.
Nedostatek místa uvnitř vyvažuje snazší freecamping – my za polárním kruhem ve Švédsku, Gallivare
Ducato ztratilo. Kdo teď ve světě obytných vestaveb bude vládnout?
Původně ve světě obytných vestaveb vládl Fiat a jeho Ducato. Auto má krabicový tvar, interiér vestavby se směrem ke stropu tolik nezužuje. K tomu lehkou konstrukci, takže stavitelům vestaveb zbývá “na hraní” hodně kilogramů do limitu 3,5 tuny. Jenže dodávky od Fiatu během pandemie a po začátku války na Ukrajině začaly být, řečeno diplomaticky, poněkud nevyzpytatelné. A výrobci vestaveb se rychle přeorientovali na jiné značky.
Dnes si zákazníci mohou vybrat z celé škály dodávek: od Volkswagenu (Crafter) a druhé značky MAN, přes Peugeot, Citroën a Opel (sourozenci Ducata z koncernu Stellantis), Ford s Transitem až po Mercedes-Benz se Sprinterem.
Obytná vestavba svépomocí
Covid přinesl ještě jednu změnu: v čase lockdownů se spousta lidí vrhla na stavbu bydlení v dodávce. Na to zareagovaly i firmy. V tuzemsku tak třeba společnosti nabízí sety, ze kterých si doma v garáži mohou lidé poskládat vlastní vestavbu.
Ugíjar, obecní stellplatz se čtyřmi parkovacími místy
Proč si tedy pořídit vestavbu a pro koho se hodí?
Výhody
Má nejblíže k osobáku – oceníte zejména snadnou manévrovatelnost, parkování, nižší spotřebu a také větší bezpečnost díky pevné karoserii. Obvykle vás potěší i nižší cena než u alkoven a polointegrálů.
Nevýhody
Nevýhodou je málo místa, méně úložných prostor a občas nutnost kompromisů při vybavování auta a balení věcí, s čímž budou bojovat hlavně větší rodiny. Horší bývájí i izolační schopnosti.
TIP Váháte, zda spartánštější prostory zvládne i vaše rodina? Než se rozhodnete ke koupi, půjčte si obytnou vestavbu na víkend a vyzkoušejte to. Pokud se rozhodujete mezi vestavbou a prostornějším polointegrálem, podívejte se i na článek Polointegrované vozy: šampioni prodejů. Nabízejí nejlepší poměr ceny a prostoru, kde najdete řadu užitečných informací, které vám při výběru obytného auta pomohou.
Nejlepší výhled z obytné vestavby je z postele
Autor spolu se svou ženou Anetou, malým synkem Adamem, dcerkou Anežkou a psem Bondem vyráží pravidelně na delší cesty světem v obytné dodávce. Na svých cestách spoléhají na pojištění Vansafe. Jejich zážitky a projekt Adamova velká cesta můžete sledovat na facebooku a na Instagramu.
Zajímají vás i další články o cestování a karavaningu? Pokračujte na náš blog. Nebo mrkněte rovnou i na článek o unikátním pojištění, které opravdu kryje rizika karavaningu.