První pomoc při požahání medúzou. Co dělat a jak poranění ošetřit?

Moře se oteplují, a tak na nejjedovatější druhy medúz a dalších tvorů už můžete narazit i na Jadranu a ve Středozemním moři, kam obytným autem v létě míří stovky cestovatelů. Následky takového setkání pak mohou být fatální nebo dlouhotrvající.

Proto jsme připravili několik tipů, jak zvládnout i vážnější požahání či poranění a následné komplikace.

Co se stane při požahání medúzou a jaké jsou příznaky?

Poranění způsobují chapadla medúz pokrytá drobnými ostny s žahavými buňkami (nematocyty), které při kontaktu okamžitě vypouští jed. Některé druhy mají tyto žahavé buňky i po obvodu svého “klobouku” (zvonu).

Po kontaktu s jedem se většinou dostaví svědění, intenzivní pálení, brnění, někdy ostrá bolest. Kůže je poraněná, naskáčí puchýřky, častá je i vyrážka nebo otok. Může se přidat i nevolnost, zvracení a únava či malátnost.

V případě setkání s nejjedovatějšími druhy se může dostavit i velmi vážná reakce až paralýza centrálního nervového systému – velmi silná bolest, dýchací problémy, problémy s polykáním, včetně možnosti zástavy dechu a bezvědomí.

Lehké požahání – většina druhů je neškodná (vlevo), ale některé způsobí i vážnější poranění (vpravo)

Zrádné je, že jed některých druhů začne působit později, a tak si postižený myslí, že se jen někde odřel při šnorchlování. Každé poranění z moře proto dobře prohlédněte.

První pomoc při požahání medúzou, která funguje

U požahání je důležitá rychlá reakce. Nutné je co nejdříve zabránit dalšímu šíření toxinu, který ulpěl na těle. Jak na to?

Horká voda, octový oplach a mechanické setření jsou nejlepším řešením při požahání

A jaká je první pomoc při šlápnutí na ježovku ("mořského ježka")?

Použijte úplně stejný postup, zbytky ostnů se pokuste vytáhnout pinzetou (ostny mají zpětné háčky, tak to nejde snadno, místo můžete potřít mastí s obsahem Ichtyolu a ovázat, pomůže je vypudit). Stejnou první pomoc zvolte i při poranění jedovatou rybou (perutýn, ropušnice...).

Na co si dát při ošetření pozor?

Neoplachujte nikdy poraněné místo sladkou vodou. Pokud ji použijete, dojde k dalšímu uvolnění toxinu.

Dejte také pozor na tekutinu v puchýřích. I když si budete myslet, že se poranění hojí a jste z nejhoršího venku, může se stát, že puchýř praskne a znovu vás “poleptá”.

V případě vážné a prudké reakce s možností zástavy dechu je samozřejmě nutné zahájit kardiopulmonální resuscitaci a dopravit zraněného co nejdříve k lékaři.

Prevence

K většině zranění dochází z neopatrnosti nebo neznalosti. Uklidňující je, že žádný mořský živočich nepovažuje člověka za přirozenou kořist. A proto neútočí, pokud se necítí ohrožen nebo pokud na něj nesáhneme.

Nechtěnému kontaktu zabráníme používáním tenkého neoprenu nebo lycrového trička na šnorchlování. Nejlepší prevencí je na žádné živočichy v moři nesahat a kochat se jimi v jejich přirozeném prostředí.

Vyplatí se i pozornost – některé druhy jedovatých živočichů jsou protřelí kamuflážníci a mají perfektní schopnost splynout s okolím. Odranec například vypadá přesně jako skála, na které odpočívá, ne nadarmo je jeho anglický název “stonefish”. Ve Středozemí můžete snadno narazit na stejně schopnou ropušnici.

Pozor si dejte ale i při pohybu ve vodě, často na živočicha můžete šlápnout při koupání, kdy ho nevidíte (některé druhy, například ostnatec, se zavrtají do písku nebo leží na kameni). Poranění “mořským ježkem” (ježovkou) je asi nejčastějším takovým úrazem. Naštěstí patří mezi ty nejméně vážné. A jaké další nástrahy v moři číhají?

V Chorvatsku může dojít i k setkání s jedovatým ostnatcem. Přečtěte si Honzův příběh o krizové situaci a vážném poranění ostnatcem na dovolené.

Na jaké jedovaté ryby a živočichy si dát pozor na dovolené

Talířovka svítivá (Pelagia noctiluca)

Tato medúza typická pro Atlantik a Rudé moře ale byla v posledních letech pozorována na mnoha místech v Itálii, na Korsice a v Chorvatsku, zejména v oblasti Šibeniku, na Korčule, na Hvaru, na Ščedru, na Kornatech a na dalších oblíbených místech.

Její modrofialový zvon s růžovými tóny má průměr zhruba 10 cm. Vyrůstají z něj čtyři dlouhá zřasená chapadla, na obvodu pak ještě osm vláknitých, přes metr dlouhých chapadel. Dotek chapadla této medúzy způsobuje okamžitou ostrou bolest a na zasažených místech vzniknou puchýřky, které se hojí jen zvolna. Masivnější zasažení se projeví nevolností i zvracením, slabostí, bolestí hlavy a výjimečně dokonce i ztrátou vědomí.

Hermodice ohnivá (Hermodice carunculata)

Díky svému rudému zbarvení též jako ohnivý červ, je mořský mnohoštětinatec dorůstající délky kolem 15 centimetrů, který při kontaktu s jemnými jehličkami vypouští toxiny. Ohnivý červ žil v hlubinách moře, díky globálnímu oteplování se začíná objevovat v pobřežních vodách chorvatského pobřeží, i na mělčinách do jednoho metru. Ve větším množství se naposledy objevili na plážích černohorského letoviska Budva.

Perutýn žoldnéř (Pterois miles)

Pruhovaný krasavec s typickými "vějíři" je další rybou, na kterou můžete narazit i v Evropě. Pro člověka není její jed obvykle smrtelný, ale poranění je velmi bolestivé s dlouhotrvající rekonvalescencí a vyplatí se navštívit lékaře. Sám neútočí, ale při dotyku vypouští z ostnů jed (je zejména na spodní části těla). Jeho domovem je Indický a Tichý oceán, ale poprvé v Jaderském moři potvrzen už v roce 2019 u ostrova Korčula. Nejseverněji byl jeho výskyt zaznamenaný u ostrova Vis v roce 2021.

Ropušnice obecná (Scorpaena scrofa)

Ropušnice se běžně vyskytují ve Středozemí, ale používají jed pouze na obranu (při dotyku). Mají jedové žlázy, které jsou na hřbetních a břišních ploutvích u "paprsků". Paprsky mají ostrou špičku a podélnou rýhu, po níž stéká jed ze žlázy. Případné bodnutí je velmi bolestivé (ale není životu nebezpečné) a způsobuje velké otoky. Okamžitá pronikavá bolest někdy po čase ještě zesílí a zraněné místo bývá dlouho oteklé.

Krásné cestovatelské zážitky, pohodové a bezpečné kilometry a ahoj někdy na cestách!

Zajímají vás i další články o cestování a karavaningu? Pokračujte na náš blog, kde najdete i spoustu inspirace na cesty s podrobnými itineráři.