Španělská renesanční perla. Skvostná Úbeda obklopená olivovými háji a největším přírodním parkem

Sedíme ve stínu pod mohutnými listnáči. Kavárenské stolky na ulici Calle Baja del Salvador si rozebrala pestrá společnost. Čtveřice studentů popíjí pivo, vedle nich si starší distingovaný pár nechal naservírovat bílé víno a tapas. Na východě, za kamennými městskými hradbami, se vlní kopečky poseté olivovníky.

A na horizontu se tyčí vrcholky Parque Natural de las Sierras de Cazorla, Segura y Las Villas, což je přírodní park s největší rozlohou chráněného území ve Španělsku a druhou největší v Evropě.

Parque Natural de las Sierras de Cazorla, Segura y Las Villas

To, proč jsme pálili brzdy našeho obytňáku při krkolomném přejezdu hor, je za našimi zády: historické centrum města Úbeda. Je plné renesančních památek a díky nim se dostalo na seznam světového dědictví UNESCO. Tedy na stejnou prestižní soupisku jako náš Český Krumlov.

Stará radnice v Úbedě

Kostel Sacra Capilla del Salvador del Mundo na Plaza de Vazquez de Molina hýří tvary a sochařskou výzdobou. Stavitel Andrés de Vandelvira dostal za úkol v sousedství postavit palác pro rodinu Ortegových. A zvolil kontrast. Průčelí budovy, která dnes slouží jako hotel, navrhl jako jednoduchou plochu z kamenného zdiva. Tu proráží jen malá okna a hlavní vstup. Zatímco kaple míří vzhůru, světský palác sází na horizontální linie.

Zdobné průčelí kostela směřuje vzhůru, k Bohu, fasáda sousedního paláce je jednoduché a orientovaná horizontálně

Když vstoupíte dovnitř, mluví architektura jiným jazykem. Na dnes zastřešeném nádvoří jsou štíhlé jednoduché sloupy, které nesou arkády. Můžete se posadit do šedomodrých křesel a v tichém prostoru si vychutnat vzdušnost prostoru.

K úbedským specialitám patří, že renesanční budovy nejsou “mrtvé” památky. Naopak. Mohutný palác rodiny Vazquez de Molina slouží jako sídlo radnice, přes ulici najdete policejní stanici, opět v pečlivě renovované historické budově. Nepřehlédnutelný Hospital de Santiago, vybudovaný v raném novověku z hygienických důvodů daleko za městskými hradbami – stejně jako býčí aréna, což rozhodně není náhoda – dnes našel využití jako kulturní centrum.

Úbeda, fasáda paláce Ortegových od Andrése de Vandelviry. V jednoduchosti je krása

A pokud nemáte ještě pořád renesančních památek dost, přejeďte do nedaleké Baezy, tam orgie tohoto stavebního slohu pokračují.

Baeza, historické centrum města je také zapsáno na seznam UNESCO

Po opuštěné železniční trati

Pro milovníky urbexu (urbex – průzkumnické aktivity dnes již opuštěných obytných prostor nebo průmyslových zařízení, pozn. red.) se skrývá lahůdka dole ve stráních pod Úbedou. Jako vlnovka mezi se mezi olivovníky vine prašná cesta. Na tom by nebylo nic divného, kdyby nemizela v portálech tunelů. Není to totiž obyčejná polňačka, ale traťové těleso dnes už zaniklé železnice.

Baeza, pohled na katedrálu. Baezu s nedalekou Úbedou spojuje cyklostezka

Staré nádraží (najdete jej zde: 37.9987733N, 3.3733389W) je opuštěné několik desítek let. Stačilo již zarůst stromy. Před ním je rozsáhlá plocha, kde bývalo kolejiště. Právě tady opouštíme normální silnici a na kolech vyrážíme po náspu, který dnes využívají hlavně farmáři jako příjezdovou polní cestu do olivovníkových sadů. Potkáváme pár rekreačních chodců (španělská specialita).

Vyhlídka nedaleko Plaza de Vázquez de Molina ve starém městě. Mezi olivovníky vedla dnes již zrušená železniční trať

Trať se kroutí po úbočí a občas se zanoří do tunelů. Výhodou “železniční cykloturistiky” je, že stoupání a klesání jsou minimální, pocitově šlapeme po rovince. Naplno si to uvědomíme, když se zpět do města vracíme jinou cestou. Kopce jsou brutální a několikrát musíme sesednout a tlačit. Pokud se chcete po zdejší zaniklé železnici vypravit, doporučujeme minimálně treková, ale raději horská kola. Přeci jen traktory a off-roady umí bývalý železniční násep přeorat. A také čelovky: v tunelech je tma tmoucí.

Chytří Španělé

Jednou z nejlepších věcí, na kterou jsme při nomádění po Španělsku narazili, jsou speciální obecní stání určená pro obytná auta. Vlastně to ani nejsou stellplatzy, protože tady se nic neplatí. Ukázkový příklad se nachází přímo v Úbedě. Ačkoliv o turisty tady nemají v normálních časech (tedy bez pandemie covid-19) nouzi, starají se i o karavanisty.

Této značky si na cestách po Španělsku všímejte. Je tu možné parkovat či si vyprázdnit odpadní nádrže. Často zdarma

Na parkovišti u plaveckého bazénu jsou místa určená výhradně pro obytňáky (hledejte Área de autocaravanas, souřadnice: 38.0066022N, 3.3795136W). Můžete tam stát až 48 hodin a to bezplatně. K dispozici je výlevka na šedou vodu i na chemické WC. K tomu kohoutek s čistou vodou. Takže všechno, co potřebujete k běžnému provozu obytňáku. Více o našich zkušenostech najdete na našem facebooku.

Přes ulici jsou kasárna Guardia Civil, takže jsme se ocitli pod ochranou místní prestižní ozbrojené složky. Nakonec jsme zjistili, že jsme v Úbedě utratili za kávičky, zmrzliny, drobnosti pro Juniora a jídlo celkem pěknou sumičku. Takže místní živnosti z tohoto prozíravého kroku radnice mají další klientelu, navíc ochotnou utrácet, protože vlastně ušetřila za ubytování. Kdy tohle začne fungovat v Česku?

Zajímají vás i další články o cestování a karavaningu? Pokračujte na náš blog.